RCB

Rekonstrukce výtahu.

  • Lodžie a balkony jsou polohově součástí obvodového pláště domu. Právě tyto stavební prvky jsou zřejmě nejexponovanějšími součástmi obvodového pláště a patří mezi nejvíce degradované součásti staveb. Oprava předsazených konstrukcí by proto rozhodně měla být součástí každé komplexní rekonstrukce, a to i přesto, že nepřináší přímý finanční efekt.


    Při opravách konstrukcí balkonů a lodžií dochází obvykle k syntéze celé řady specializací a celé řady technologií, technických a technologických postupů.

    Obecně mezi ně náleží:
    Statické zajištění lodžiových stropních dílců a svislých nosných konstrukcí
    Reprofilace porušených betonových prvků
    Provedení povrchových úprav - hydroizolačního souvrství, tepelně izolačních obkladů, nátěrů apod.
    Výměna, případně repase stávajících zábradlí
    Další úpravy - například zasklení lodžií

    K opravám těchto konstrukcí rozhodně neexistuje jednotný přístup, což s sebou často přináší nemalé problémy pro investora, který se může jen těžko rozhodovat, který postup, technologii a technické řešení volit. Proto by měl vlastní realizaci vždy předcházet odborný návrh, který bude vycházet z provedeného průzkumu skutečného stavu a znalosti stávajícího stavebně konstrukčního řešení. Součástí návrhu musí být jak část statická tak i technologická, vypracovaná odborníky v daném oboru. Nezbytný je důsledný a technicky správný postup prací při dodržení předepsaných technologií. Dodržení všech těchto předpokladů však nezřídka znamená relativně vysokou pracnost a s tím spojené vysoké finanční náklady.


    Degradace předsazených prvků
    Zastavme se nejdříve u degradačních činitelů. Životnost stavebních konstrukcí je obecně ovlivněna působícím zatížením, které lze rozdělit na zatížení silová a nesilová. Mezi účinky silového zatížení patří vlastní tíha, užitná zatížení, zatížení větrem a sněhem a různá mimořádná silová působení - ráz, seismicita apod. Z hlediska životnosti lze však za zásadní považovat účinky zatížení nesilových - zejména teplotu, vlhkost, chemické vlivy, dotvarování a smršťování. Mezi méně významné pak náleží radiace, biologické činitele apod.


    Poškození předsazených konstrukcí není dáno pouze působením výše popsaných degradačních činitelů. Svůj podíl na stavu předsazených konstrukcí mají do značné míry i nedokonalosti původního provedení. Pokusme se zmínit alespoň ty nejzákladnější:

    vadné řešení styků lodžiových nebo balkonových dílců a navazujících konstrukcí;
    nedostatečné krytí výztuže (u železobetonových prvků);
    nedostatečná kvalita betonu dílců jak z hlediska pevnosti a hutnosti, tak z hlediska odolnosti proti karbonataci;
    vadný způsob kotvení konstrukcí zábradlí;
    nevhodné řešení skladeb původních podlahových vrstev.
    Samozřejmě svůj podíl má i překročení životnosti jednotlivých dílčích částí, ať již se jedná o hydroizolační vrstvy v podlahách lodžií nebo nátěry podlah, ochranné nátěry zábradlí apod.

    Výše popsané degradační vlivy a nedostatky stavebně konstrukčního řešení způsobují následující poruchy:


    rychlý postup karbonatace betonu způsobující ztrátu pasivace betonářské výztuže, korozi výztuže, ztrátu soudržnosti mezi betonem a výztuží, roztržení a odtržení krycích vrstev,
    odpadávání betonu krycích vrstev, koroze a oslabení nosné výztuže,
    porušené podlahové souvrství včetně hydroizolace, způsobující zatékání do nosné konstrukce a jednotlivých styků,
    zvýšení vlhkosti konstrukce s důsledkem urychlení degradačních procesů,
    značně zkorodované kotevní prvky zábradlí,
    koroze nosných profilů konstrukcí zábradlí a nosných svarů,
    popraskané výplně zábradlí ze skel s drátěnou vložkou.
    Důsledkem výše uvedených poruch je v řadě případů výrazné snížení statické bezpečnosti konstrukcí lodžií a balkonů s celkovým dopadem na uživatelnost těchto konstrukcí. Nevýraznější je pak ztráta požadované funkce zábradlí a riziko poranění odpadávajícími částmi betonových prvků, které mohou vést k ohrožení bezpečnosti, zdraví a života obyvatel domu a veřejnosti v jeho okolí.